Jiří Novotný

Tento zákon je pro nás důležitý, přinese totiž do našeho kraje peníze. Proto ho budu podporovat. Myslím si, že nové rozpočtové určení daní by mělo mít ambici pomoci  zaostalým krajům.

Co tím myslím? Myslím tím kraje, které byly postižené historicky, které jsou na periferii České republiky. Kraje, které po celou dobu dodávaly tomuto státu uhlí, energii a podobně. Kraje, kde je dnes největší nezaměstnanost a nejnižší platy. Kraje ve kterých se nůžky mezi nimi a vyspělejšími kraji neustále rozevírají. Asi si umíte dobře představit, které kraje to jsou. Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Liberecký kraj a Moravskoslezský kraj. To jsou kraje, které jsou dneska na tom dnes nejhůře.

V usnesení vlády z roku 2010 jsou vyjmenovány okresy, jako je okres Sokolov, okres Chomutov, okres Most a další, které mají být v rozvoji speciálně podporovány. Jsou to okresy označené za zaostalé, kde hrozí silné sociální napětí a s tím spojené problémy. A zde je zapotřebí pomoci i v podobě schválení tohoto zákona.

Na toto téma jsem na zvláštním setkání mluvil se starosty měst a obcí našeho kraje. Všichni nový model rozpočtového určení daní vítají. Vidí v něm možnost jak svá  města a své obce dále rozvíjet.

Kde se zmíněných sedm miliard korun vezme? Částečně se sebere čtyřem největším městům (tedy Praze, Brnu, Ostravě a Plzni), částečně úsporami jednotlivých kapitol v rozpočtu.

Budu prosazovat, aby tento návrh Poslaneckou sněmovnou prošel a aby byl schválen a doufám, že vláda nakonec nepodlehne tlaku zmíněných čtyř měst a od přijetí zákona v této podobě neustoupí.

Vzhledem k tomu, že zákony, které toto nové uspořádání upravují, prošly poslaneckou sněmovnou na poslední chvíli, panovaly obavy, že mohou propuknout nemalé zmatky.

Média nás zásobují strašidelnými zvěstmi o zástupech nespokojených občanů, kteří obléhají úřady, nebohých úřednících stěží odolávajících jejich náporu nebo  o vzniku antikonfliktních týmů v rámci úřadů - hrůza pomyslet. Zajímalo mě proto, jak to na úřadech práce v našem kraji ve skutečnosti vypadá.

Mám pro vás dvě zprávy. Jak už to tak bývá, jednu dobrou a druhou špatnou. Což není vzhledem k okolnostem zas tak špatný výsledek. Dobrou zprávou je, že přesun úředníků mezi úřady proběhl bez problémů. Všichni mají svou kancelář, svůj počítač, své šanony, svou kávu a vůbec vše co ke své práci potřebují.  I lidé ví kam si mají dojít pro dávky nově zažádat nebo si je vyzvednout. Potud v pořádku.

Špatnou zprávou je, že se díky překotnosti MPSV schyluje k pěknému maléru. Od nového roku má totiž na úřadech práce běžet i nový počítačový systém, ve kterém  úředníci pracují a spravují svou agendu. Nejenže s ním zaměstnanci nebyli z důvodu nedostatku času dostatečně seznámeni a proškoleni, takže moc neví jak s ním pracovat, ale systém dle mých interních informací ani po čtrnácti dnech nového roku nefunguje. To platí nejen pro nové agendy, které musí úřady práce po novém roce zajistit, ale pro všechny. Jejich činnost je tak dokonale paralyzována.

A datum výplaty dávek se blíží. Chtěl bych upozornit, že nás nejspíš čeká pěkná bouřka. Jde o první výplatu dávek po vánocích, na kterou všichni nejspíše netrpělivě čekají. A na úřadě se dozví, že nedostanou nic. Nechtěl bych být v kůži dotyčných úředníků, natož pak v kůži občanů, kteří jsou na tyto dávky odkázáni. Nedovedu si tu situaci dobře představit, ale myslím si, že díky MPSV, které dle mého ve zcela nevhodný čas zbrkle nahrazuje něco co fungovalo, dojde i na ty zmíněné antikonfliktní týmy.

Padly dokonce i takové absurdní návrhy, že budou úředníci dávky počítat a evidovat ručně a následně vyplácet na úřadech hotově, to ale zřejmě není v tomto časovém termínu v lidských silách.    

Tímto článkem nechci strašit, třeba bude nakonec vše bez problémů. Jenom bych chtěl občany upozornit, kde vznikl problém a co může přinést. A upozornit kdo za něj může. Protože oprávněná zloba občanů vždy dopadne na úředníky na přepážkách, kteří jsou s občany v nejbližším kontaktu, ale ti v tuto za nic nemohou a většinou se snaží. Máslo má na hlavě někdo jiný! Že, pane ministře.  

„Česká republika a celá Evropa směřuje do další hospodářské krize a Asociace krajů České republiky si velmi dobře uvědomuje ekonomické rizika, která v souvislosti s recesí krajům a jejich obyvatelům hrozí. Jako hejtmani proto nehodláme čekat se založenýma rukama na to, jak se krize projeví na rozpočtech krajů, situaci podniků v krajích a zaměstnanosti. Naším cílem proto je, abychom ve spolupráci s odborníky sdruženými v rámci ERAK co nejlépe připravili kraje na nadcházející složité ekonomické období, pomohli zaměstnavatelům v regionech a ochránili pracovní místa,“ řekl po jednání ERAK předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek.

Členové Ekonomické rady krajů budou pod vedením ekonoma Jana Švejnara připravovat návrhy a doporučení krajům České republiky, jak v následujícím období postupovat v boji proti dopadům hospodářské krize na kraje. Jedná se primárně o oblast čerpání a využití evropských fondů, kde se dlouhodobě potvrzuje vysoká úspěšnost regionálních operačních programů.
„V současné době jsou v rámci regionálních operačních programů prakticky všechny prostředky do roku 2013 vyčerpány, a přesto máme celou řadu mimořádně kvalitních projektů, na které ale nejsou v ROP peníze. Na druhou stranu je na celonárodní úrovni velmi podstatná část evropských prostředků nevyčerpána. Chceme proto jednat s vládou o určení tzv. superpriorit, tedy primárních oblastí čerpání prostředků a výsledky této naší dohody následně předložit v Bruselu s žádostí o relokaci těchto fondů. Regiony také z tohoto důvodu do konce ledna předloží seznam projektů, které jsou evropskými orgány označeny jako kvalitní, ale nejsou na ně v rámci regionálních operačních programů již prostředky,“ vysvětlil Hašek.
Dalšími oblastmi zájmu ERAK budou priority v oblasti rozpočtu krajů. Současné nastavení systému rozpočtového určení přináší mezi jednotlivé kraje nesmyslně vysoké disproporce a rozdíly, a to až do výše 40 procent příspěvku od státu. V případě Prahy je pak tento rozdíl několika násobný. To je třeba upravit a takto nastavené rozdíly snížit. Z hlediska rozpočtu krajů jsou pak také klíčové oblasti reforem zdravotnictví, školství a sociálních služeb, kde již v současné době řeší kraje celou řadu problémů a ze strany ERAK by se mělo krajů dostat doporučení i v této oblasti.
Vzhledem k tomu, že kraje jsou nedílnou a důležitou součástí České republiky, budou se ekonomičtí odborníci sdružení v ERAK zabývat nejenom změnami v hospodářské politice krajů, ale také na celostátní úrovni. A i zde by se měla projevit názorová šíře ekonomické rady krajů, která sdružuje odborníky všech směrů i zaměření.
„Úspěchy krajů jsou úspěchem České republiky a naopak, pokud se nebude dařit České republice, nemůže se dařit ani krajům. Naším cílem proto je, aby ze spolupráce krajů s odborníky v ERAK vzešly nápady a návrhy, které pomohou nám všem. Zároveň chceme, abychom kraje na následující měsíce a roky dobře připravili bez ohledu na to, zda se krajské vlády v říjnu změní či nikoli. Nechceme válčit s vládou, chceme se podílet a spolupracovat na řešení problému.“ uzavřel Hašek.

"Opět se vracím do nemocnice v Ostrově, kde se první miminko roku narodilo i loni. Přeji celé rodině hlavně zdraví,“ poznamenal hejtman, který se zajímal především o to, proč si nastávající rodička vybrala ostrovskou porodnici. „Říká se, že je v kraji nejlepší, navíc tady rodila i moje maminka,“ sdělila matka Vanessky Nikola Noveková.
V ostrovské nemocnici se od počátku ledna narodily zatím 4 děti. Za loňský rok nemocnice eviduje přes 600 porodů.

Ministrovi jsem detailně vysvětlil situaci týkající se R6, tedy že se stavím zásadně proti zpoplatnění 37,5 km úseku, který bude zkolaudován až v dubnu příštího roku, navíc ani tato část R6 nenavazuje na dálniční síť republiky. Připomněl jsem mu, že v naší zemi jsou ještě další tři podobné úseky, kde ministerstvo mýtné zavést nehodlá, proto nevidím důvod, proč by právě v Karlovarském kraji lidé platit měli, když si mnozí z nich ani nekupují dálniční známku a po R6 se dopravují na krátkou vzdálenost do práce, k lékaři nebo na nákup. Obyvatelé mají navíc obavy z toho, že řidiči, kteří nebudou chtít platit mýtné, budou pravidelně využívat okolní silnice, což může mít vliv na zhoršení životního prostředí v některých lokalitách.
Ministr Dobeš přistoupil na to, že po novém roce budou společná jednání pokračovat, než obě strany dospějí k finálnímu řešení. Tím by mohlo být dokonce i pokračování stavby R6 u Lubence, nikoliv jen příprava obchvatů, jako je tomu v současnosti. O průběhu jednání jsem informoval ostatní hejtmany na pátečním jednání s 1. náměstkem ministra dopravy, kterému jsem zároveň předal veškerou dokumentaci a mapy související s úseky silnic, které hodlá ministerstvo dopravy od 1. ledna zpoplatnit.
Úsek z Jenišova do Chebu však zpoplatněn nebude do té doby, dokud podle vyhlášky ministerstva dopravy nebude celý stavebně hotov a označen příslušnými dopravními značkami. Část úseku u Sokolova by měla být dokončena v dubnu příštího roku.

Hejtman Josef Novotný v úvodu akce představil Karlovarský kraj, upozornil na blížící se útlum těžby a s tím související ztrátu pracovních míst a potřebu řešit, jaká práce se jim nabídne. Upozornil také, že si regionální podnikatelé stěžují na nedostatek kvalifikovaných obráběčů, mechaniků a dalších profesí. „Co se týče vzdělanostní úrovně, nemáme se čím chlubit. Jsme po Ústeckém kraji mezi regiony na předposledním místě,“uvedl. Základního vzdělání dosáhlo v našem kraji 24, 6 % obyvatel, středního vzdělání 29%, vysokoškolské má pouze přes 8 procent obyvatel. Málo lidí se rovněž vrací zpět do kraje po ukončení vysoké školy. „Myslím si, že by stát měl mít pro méně rozvinuté kraje připraveny pobídky, možnosti dalšího rozvoje, ne nás zatěžovat například poplatky z emisních povolenek, kdy odtud musíme odvádět peníze do státní kasy a nikdy se do našeho regionu nevrátí,“dodal hejtman.

Během diskuze o oblasti základních škol v kraji zdůraznil zástupce ministerstva školství Jakub Stárek, že by na počátku roku 2013 mělo dojít ke změnám ve financování regionálního školství a nastavení tzv. optimálního počtu žáků ve třídách. Proti tomu se ohradil krajský radní Vratislav Emler s tím, že podle návrhu ministerstva by to například znamenalo v důsledku úbytku dětí zrušit až 168 tříd základních škol v kraji.

Diskutovalo se také o situaci ve středním školství. „Alfou a omegou každého oboru je provázání středních odborných škol s podnikateli, tedy zaměstnavateli,“ vysvětlil ředitel SOU stravování a služeb Karlovy Vary Jiří Neumann. Podle něj je podstatné, aby stát zařídil daňovou uznatelnost nákladů firem spojenou s odborným vzděláváním, aby byl legislativně upraven vztah žák – firma – škola a aby se do systému vzdělávání mohla zapojit profesní sdružení nebo hospodářské komory. Ministerstvo v tomto směru chce přijít s návrhy, za jakých podmínek bude možné odborné školy s firmami propojit.

Řeč byla také o vysokém školství, přičemž v současnosti má na území regionu pobočky 5 vysokých škol, studuje v nich na 7 tisíc studentů. „Podstatou není ani tak, kolik škol a studentů by mělo v kraji být, ale spíš které obory by měly nabízet. Současné ekonomické a manažerské zaměření vysokých škol nekoresponduje s　orientací kraje na lázeňství a cestovní ruch,“ uvedl zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR Josef Postránecký. Hejtman Josef Novotný připomněl také význam celoživotního vzdělávání, které umožňuje lidem nejen si doplnit vzdělání, ale v　případě, že přijdou o práci, jim další systém vzdělání pomáhá se rekvalifikovat a neztratit kontakt s pracovním prostředím.
Zástupce MMR ČR také dodal, že se připravuje nové období čerpání peněz z　Evropské unie a stát zřejmě omezí počet dnes velmi úspěšně čerpajících regionální operačních programů. Takový postup je ale pro Karlovarský kraj nepřijatelný. „Minulý týden Asociace krajů přijala usnesení, že kraje chtějí ROPy zachovat, současné programy čerpají okolo 50 procent a zasmluvněno mají kolem 90 procent prostředků – není tedy důvod, proč by je stát likvidoval. Regiony i obce mnohem lépe než ministerstva vědí, kam peníze nasměrovat,“uvedl hejtman.
Vedení kraje také opět kritizovalo přístup státu k dostavbě páteřní komunikace R6, na jejíž další úseky ve směru na Prahu nejsou pro příští rok vyčleněny podstatné finance. Chybějící infrastruktura omezuje i rozvoj podnikání a příliv investorů.
V závěru akce představitelé ministerstev ocenili přístup kraje k problematice úrovně vzdělanosti i snahu problémy diskutovat v širokém plénu. „KarlovarskÝ kraj má jasnou vizi, je si vědom svých deficitů ve vzdělanosti a má představu, jak je řešit,“ uzavřel Jakub Stárek z　MŠMT ČR.

Starosty uvítal hejtman Josef Novotný, který prezentoval využití ze strukturálních fondů Evropské unie. „Největší objem finančních prostředků jsme vyčerpali z Operačního programu doprava, kde jsme celorepublikově dosáhli na téměř 65 procent prostředků,“ uvedl hejtman Novotný s tím, že by v dalším programovacím období upřednostnil takové programy, které by obcím umožňovaly dosáhnout na evropské peníze přímo, bez další centralizace z Prahy. Starosty rovněž informoval o sestavování rozpočtu Karlovarského kraje. „Vycházeli jsme z aktuální ekonomické situace, proto máme zpracovány dvě varianty rozpočtu. Ta první počítá s mírným nárůstem HDP, tak druhá pak s jeho stagnací až poklesem. Spořit chceme především na vnitřních výdajích, plánované investice by neměly být ohroženy,“ vysvětlil Josef Novotný. Rozpočet je podle jeho slov prorůstový, což znamená, že kraj nebude omezovat své investice jako je například výstavba pavilonu akutní medicíny v areálu Karlovarské krajské nemocnice.

Dalším ožehavým tématem byla oblast sociálních věcí. „Na zajištění sociálních služeb v současném rozsahu potřebujeme 296 milionů korun. Máme přislíbeno pouze 203. Pokud neseženeme zbývajících 93 milionů, bude to znamenat faktické ohrožení sociálních služeb v regionu,“ konstatoval náměstek hejtmana Miloslav Čermák. Regiony navíc podle jeho slov kvůli reformě veřejné správy přicházejí o kompetence a potřebná péče se tak vzdaluje občanům, místo aby se jim přibližovala.

Vážná situace je rovněž v regionálním školství. „Demografický vývoj je neúprosný. Obchodní akademie v Karlových Varech v minulých letech otevírala i šest prvních ročníků. V současné době má jeden první ročník. Naše chlouba, Střední hotelová škola v Mariánských Lázních nemá poprvé od roku 1926 v prvním ročníku ani jediného cukráře,“ nastínil situaci radní pro oblast školství Vratislav Emler s tím, že se kraj nevyhne redukci oborů na některých školách.

Závěr setkání patřil zástupcům České pošty, kteří čelili kritice starostů kvůli rušení poboček a špatné dostupnosti poštovních služeb v obcích.

Bohatý program čeká na předsedu Senátu jak na Karlovarsku, tak na Sokolovsku i Chebsku, kde jeho návštěva začíná. Milan Štěch navštíví jubilejní XX. ročník dějepisné soutěže, kterou  pořádá chebské gymnázium a nad níž převzal záštitu. Letos se klání mladých historiků účastní 222 studentů a 73 středoškolských učitelů dějepisu z více než 70 gymnázií České republiky i ze Slovenska. Další zastávkou na Chebsku bude tamní průmyslová zóna, konkrétně firma na výrobu hraček PlayMobil CZ.

Poté se předseda Senátu vydá na Sokolovsko. Cestou se seznámí s projektem "Jezero Medard". Dále navštíví sokolovskou nemocnici, kde bude diskutovat o  problémech, s nimiž se regionální nemocnice potýká.

Páteční program Milana Štěcha je směrován na Karlovarsko. Setká se s vedením kraje a novináři, pobeseduje se studenty obchodní akademie v Karlových Varech a navštíví provozy karlovarské Becherovky. Poslední zastávkou předsedy Senátu bude Mezinárodní letiště v Karlových Varech - Ošových Vratech.